Šuplík Honzy Hučína

Skok na navigaci (menu)

Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.

Jednotlivý článek

Croozer
29. 6. 2005

Chladná varianta s horkým dojezdem

Hradní stráž koukala v Lánech přísně, vypadalo to, že budou střílet. Ale mazlivé koťátko v Bělči, nižborská sjezdovka a cachtání pod hýskovským jezem nám to vynahradilo. A hlavně jsme se neupekli, v lesích u Lán se žádných třiatřicet stupňů nekonalo.

Tenhle výlet jsem si schovával v záloze pro obzvlášť horký den. Nakonec to skoro vypadalo, že jsem si ho vystřílel zbytečně. I tak byl ale dost hezký. Magda souhlasila, že pojedeme poměrně brzo ráno, holky jsem popoháněl, a tak jsme na Masaryčku dorazili celou půlhodinu před odjezdem vlaku. Což ale bylo taktické, protože o ranní rychlík do Chomutova (už jste někdy viděli rychlík, co má pouhé dva vagóny včetně prostoru pro strojvedoucího a zavazadlového oddílu?) byl poměrně velký zájem.

Dojeli jsme do Stochova, zapojili Croozer, umístili Karolinku a tradá. Nejdřív z kopce, přes starou Karlovarskou, a pak mírným stoupáním do kopce k Lánům. Zámecký park měl zavřenou bránu a v pravotočivé zatáčce se nedalo moc zastavit, takže jsme tuto atrakci vynechali a spokojili se s podrobnou prohlídkou samoobsluhy. Krátký výjezd na křižovatku, kousek po hlavní silnici směr Nižbor, ale po kilometru už uhýbáme vlevo na lesní asfaltku. Ta nás přes plochý vrchol přivede k plotu zámecké obory (v této části spíš džungle), po dalším necelém kilometru točíme vpravo na štěrkovanou cestu. Po ní stále rovně, přidá se modrá zleva a ve vlnách přijíždíme na rozcestí Ploskov.

Modrá vede rovně polní cestou do svahu, možná by se to nějak dalo, ale dali jsme přednost objezdu po silnici. Ono to stoupání od ploskovského dvora vlevo taky stojí za to. Na vrcholu se odbočí vlevo po žluté a hned vpravo polňačkou po modré. Karolinka drncání prospala, ale jakmile jsme přejeli na relativně hladší asfalt, už byla vzhůru a u hájovny Šarvaš vesele štěbetala. Krátce nahoru, na křižovatce lesních cest mírně vlevo (tady jsme kdysi jeli po zelené a pak po červené strašidelný sjezd ke Klíčavě) a přes pole do Bělče (šetřte síly na závěrečný výjezd!).

V Bělči je pěkná travnatá louka a ve stínu stromů se dá být i za parného léta. Dítko po svačince objevilo u nedalekého domku kotě a tak se skamarádilo, že s námi pak kotě mínilo odjet. Za stále ještě poměrně příznivých teplot jsme se vydali z vesnice nejdřív směrem na Křivoklát a následně na Chyňavu, lesní okreska ubíhala hodně příjemně a když jsme začali – po odbočení vpravo k Nižboru na křižovatce – postupně klesat, čekali jsme i adrenalinový zážitek. Ten ale přišel až opravdu v závěru, nejdřív kilometrový kroucený sjezd do Žlubince, pak rovná, skoro lyžařská, sjezdovka k řece. Jen včas zpomalit před přejezdem.

Už v lese na nás ale dýchlo teplo. A v Nižboru jsme si připadali jako v teplých krajích, asfalt nebyl tak důkladně krytý stromy a stihl se už rozpálit. Zchladili jsme se aspoň v půlce cesty do Berouna, na hýskovském jezu se dá i vykoupat. Berounka je vlídná řeka.

Komentáře (počet: 2, poslední 29. 6. 2005, 13:41, nelze přidat komentář)
RSS komentářů tohoto článku
Trvalý odkaz

Poslední články:

Další články si můžete vyhledat v jednotlivých přihrádkách, případně podle data.

© Honza Hučín 2004–6

Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!

sber.cermat.cz

RSS Šuplíku

RSS komentářů – souhrnně

U každého článku je samostatný RSS kanál pro komentáře.

Výběr článků

Posledních 10 článků

nebo podle data:

nebo hledání fulltextem:

Archiv všech článků

Poslední komentáře

Zabili mě, parchanti [2]

8. 8. 16:48 | Pepa

Cestou kolem blogu [2]

7. 8. 21:26 | Honza Hučín

Cestou kolem blogu [1]

7. 8. 21:02 | Honza

Vrtulník nad hlavou [3]

6. 8. 14:29 | Pepa

Taková hra na volby [1]

3. 8. 18:29 | Honza

Nejčtenější

Žádné údaje nejsou k dispozici.

O mně

*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)

statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník

nyní Ústav pro informace ve vzdělávání

Životopis (RTF)

Napište mi